
📅 14. března 2026 – Pečky
Na závod jsem vyrazil společně s kamarádem Vaškem, který mě vyzvedl už v 8 hodin ráno, a společně jsme vyrazili směr Pečky 🚗💨. Atmosféra byla od začátku skvělá – první větší závod sezóny má vždycky trochu jiný náboj. Člověk se těší 😃, ale zároveň je zvědavý, co z něj zimní příprava skutečně dostane.
Pro mě to byl jeden z důležitých závodů v rámci přípravy na Pražský maraton 🏃♂️. První ostrá desítka, první opravdový test formy. Před závodem jsem lehce ubral objem – z přibližně 120 km týdně na 80 km týdně, a to už včetně samotného závodu.

Na Pečeckou desítku jsem se opravdu těšil 😊. Je to závod, který má dlouhodobě velmi kvalitní startovní pole a pro mě osobně je to takový otevírák sezóny. Běžel jsem tu už loni i předloni a pokaždé z toho byl čas pod 32 minut ⏱️.
Letos bylo startovní pole v mé výkonnostní skupině o něco slabší, než jsem čekal. Navíc se na start postavili i afričtí běžci 🌍, kteří jsou samozřejmě úplně jinde výkonnostně. S těmi se prostě běžet nedá.
Doufal jsem, že se najde někdo, kdo poběží okolo 31–32 minut, abychom se mohli střídat 🤝. Bohužel se tak nestalo – a jak se ukázalo, velkou část závodu jsem běžel úplně sám.
Pečecká desítka je známá tím, že je velmi rychlá trať ⚡. Vede po rovině a teoreticky tu mohou padat skvělé časy.
Má to ale jeden háček – počasí.
Trať vede hodně otevřeným prostorem a když začne foukat, dokáže to závod hodně změnit 🌬️.
A přesně to se stalo letos.
💨 Prvních 5 km jsme běželi proti silnému protivětru.
A musím říct, že jsem ho cítil opravdu extrémně 😅. Místy jsem měl pocit, že skoro stojím na místě.

Po příjezdu jsme si vyzvedli registraci a zastavili jsme se také u stánku Mizuno 👟. Vašek si tam vyzkoušel karbonové boty a nakonec si je na závod dokonce zapůjčil.
Musím říct, že tohle je skvělá věc pro závodníky 👍 – možnost si na závod půjčit testovací model a až poté se rozhodnout, jestli boty koupit nebo vyzkoušet jiný model.
Pak už následovala klasická předzávodní rutina:
Při rozklusu jsem cítil trochu vyšší tepovou frekvenci ❤️🔥, což bylo pravděpodobně právě kvůli kofeinu z gelu. Nic neobvyklého.
Na start jsem šel asi 5 minut před výstřelem 🔫. Dal jsem si ještě jeden gel, krátké rovinky a šlo se na věc.



Na startu jsem ještě rychle zkontroloval startovní pole. Viděl jsem Keňany, Matěje Zimu a další kvalitní české běžce – například Petra Pechka, Honzu Kohuta, Kamila Krunku nebo Martina Edlmana.
Od startu se závod velmi rychle rozdělil:
Bohužel jsem neměl s kým běžet ani se střídat, takže jsem si prakticky celý závod musel odtahat sám 😅.
A v protivětru to bylo opravdu znát.


Na otevřených úsecích foukal vítr opravdu silně 🌬️.
Chvílemi jsem měl pocit, že běžím proti zdi 😬. Tempo bylo těžké držet a každé zrychlení stálo obrovské množství energie.
Když jsem se později díval na data ze Stravy, bylo to krásně vidět 📊:
To úsilí v první polovině závodu bylo opravdu enormní. Během těch prvních pěti kilometrů jsem si sáhl hodně hluboko na dno 🥵.
Na 5 km jsem probíhal zhruba za 16:08 ⏱️.

Když jsem dorazil k otočce, měl jsem obrovskou radost 😄.
Konečně se běželo zpět s „větrem v zádech“ 🙏💨.
Tepovka byla už poměrně vysoko – rozhodně nad aerobním prahem ❤️🔥, ale to už k závodu patří. Začátek byl prostě hodně náročný a tepy pak dolů moc nejdou.
Po otočce jsem začal znovu rozbíhat tempo. Potkával jsem běžce z protisměru, někdy jsem mezi nimi musel trochu kličkovat, protože ne všichni drželi svou stranu silnice.
Co mě ale strašně potěšilo – spousta běžců mě poznávala, zdravili mě a povzbuzovali 🙌.
Moc děkuji všem! ❤️
Dodalo mi to spoustu energie.
Postupně jsem se začal cítit čím dál lépe 👍. Vítr už tolik netrápil a mohl jsem držet stabilní tempo.
Snažil jsem se ještě něco stáhnout, ale když člověk běží úplně sám, chybí tam ten přímý souboj ⚔️. Ten závodní adrenalin, kdy se s někým přetahujete o každý metr.
To je na jednu stranu škoda – kdybych měl vedle sebe někoho na podobné úrovni, mohl z toho být ještě rychlejší čas.
Matěj Zima běžel skvěle a v těchto podmínkách zaběhl 30:41, což je opravdu obdivuhodný výkon 👏.



Do cíle jsem doběhl jako druhý Evropan za Matějem Zimou v čase:
⏱ 32:02
📉 průměrné tempo: 3:12/km
A upřímně – jsem spokojený 😊.
Já nejsem typický rychlostní běžec. Mnohem víc mi sedí vytrvalostní tempo 🏃♂️. Tempo 3:12/km jsem například běžel i na půlmaratonu v Gardě v listopadu 2025.
Věřím, že v lepších podmínkách by ten čas byl ještě o něco rychlejší. První polovina závodu proti silnému větru byla opravdu náročná 🌬️.
Ale podmínky byly pro všechny stejné a každý se s nimi musel popasovat po svém.
Když jsem tu běžel pod 32 minut v předchozích ročnících, byly podmínky výrazně lepší a hlavně jsem měl s kým běžet.
Proto jsem s časem 32:02 opravdu spokojený 👍.


Po doběhu mě čekala ještě jedna velmi příjemná věc.
V cíli i po závodě za mnou přišlo hodně lidí, kteří sledují mou cestu na Pražský maraton nebo poslouchají náš podcast „Ať to běhá“ 🎧.
Chtěli se vyfotit 📸, prohodit pár slov nebo jen popřát hodně štěstí.
Upřímně – moc si toho vážím ❤️.
Taková podpora je obrovská motivace pokračovat dál.
V neděli jsem si dal lehké vyklusání 🏃♂️, aby nohy trochu povolily, a večer mě čekala masáž, která přišla opravdu vhod 💆♂️.
Teď už ale zase zpět do práce.
📅 Za 14 dní mě čeká Pražský půlmaraton.
Je to tradičně skvěle obsazený závod se skvělou atmosférou 🔥 a já se na něj opravdu těším.
Další důležitý krok na cestě k Pražskému maratonu.
Tak držte palce… a hlavně — ať to běhá! 🏃♂️💨🔥