Půlmaraton na GARDĚ 🇮🇹

Vyrazit do Itálie za závodem není jen o výkonu na trati, je to i o atmosféře a také o společných momentech, které sdílíme s #tymdejvid. V tomto roce nás vyrazilo 12 běžců a tak jsme už ve čtvrtek ráno nasedli do auta a zamířili do Italie směr Garda, kde jsme si užívali krásu okolí, než nadešel den závodu. Závod nás čekal v neděli a do té doby jsme měli nádherné počasí a tak jsme využili na krátké procházky po okolí…

Samotný závod startoval v neděli v 10 hodin 15 minut a já se cítil skvěle připraven, jelikož bylo dostatek času si před závodem odpočinout. Od startu se odtrhla trojice Keňanů, kteří běželi v úplně jiném tempu okolo 3:00/km 🙈… Drželi jsme si tedy své tempo a vlastní závodní plán. Utvořili jsme skupinu asi sedmi běžců, které vedl Němec s klidným tempem 3:18/km. Po několika kilometrech jsme zpomalili na 3:22/km a já musel zvážit, zda se držet této skupiny, nebo jít dopředu. Rozhodl jsem se vsadit na trochu rychlejší tempo kolem 3:17/km, abych se přiblížil k lepšímu umístění v rámci evropských běžců.

Prvních pět kilometrů vedlo mírně do kopce a zpětně si říkám, že možná bylo moudřejší zůstat s původní skupinou. Ale jak říkám, byl to závod, chtěl jsem bojovat za každou pozici jako nejlepší Evropan v poli. Prvních 5 km jsme běželi za 16:37 (průměrně 3:20/km s výkonem 425 wattů), cítil jsem se skvěle, bylo to mírně do kopce. Od tohoto bodu trať začala mírně klesat zpět do Arca a vedla už jen směrem ke Gardě. Cítil jsem, že energie je zatím po vysoká a do desátého kilometru jsme doběhli spolu s Němcem za 33:09.

Další klíčový okamžik přišel na 13. kilometru, kdy Němec trochu přidal a utekl mi na přeběhu mostu – jeho tempo 3:18/km bylo už těžké udržet a já musel zpomalit na 3:22, později na 3:25/km s výkonem kolem 417 wattů. Energie mi dodávaly gely, které jsem si dal na 6. a 12. kilometru. Po 13km jsem bojoval s protivětrem u jezera. Byl jsem sám, ale i tak jsem se snažil držet tempo kolem 3:25.

Třetí úsek pěti kilometrů jsem zvládl za 16:59 (3:24/km, 425 wattů), což bylo pořád velmi slušné. Od 15. kilometru jsem ale cítil, že mi začíná docházet síla, přičemž vítr mi navyšoval výkon až na 450 wattů při tempu 3:45/km. Naštěstí přišlo obrácení větru a na chvíli jsem běžel zase rychleji. Když jsem viděl, že mě dobíhá skupinka zezadu, pokusil jsem se je jí držet, ale brzy jsem se opět ocitl sám. Tempo kleslo na 3:28/km, pak dokonce na 3:34/km, což mě stálo další pozice. Naštěstí mě doběhli další dva běžci a já se za ně dokázal zavěsit, což mi pomohlo udržet tempo pod 3:30 až do cíle.

Poslední pětka už byla hodně náročná – 17:42 (3:32/km, 409 wattů). V hlavě jsem si už říkal, že boj o 6. místo nebude možný, ale i tak jsem do toho dal všechno a nakonec doběhl na skvělém 10. místě z více než 2600 závodníků s časem 1:11:46. Veliká spokojenost…

Po doběhu jsem rychle doplnil energii, vyzvedl si věci a s telefonem v ruce fotil ostatní členy naší skupiny, kteří dosáhli fantastických výkonů a mnozí z nich si překonali i své osobní rekordy. Tento závod byl ale hlavně o společném prožitku a podpoře. Večer jsme společně oslavili u večeře, sdíleli své dojmy a už teď se těšíme na příští rok.

Po návratu z Gardy jsem se rozhodl dát si klidový odpočinek v přírodě na Novohradských horách v Pustevně, daleko od telefonu a všech sociálních sítí. Tenhle sociální detox a propojení s přírodou mi dá novou energii a inspiraci, kterou budu moci zase předat běžcům, které trénuji.

Přímo tady v té budce na okraji lesa budu trávit následující 4 dny, o samotě jen se svými myšlenkami. Myslím se že fajn si čas od času dát delší schůzku sám se sebou 👌.