🥇 Sprint-triatlon v Holubově 🥇

Po 5 letech jsem se postavil na start sprinterského triatlonu v Holubově. Naposledy jsem jel takovýto závod v roce 2018 v Krucemburku. Tehdy to byl můj první triatlon vůbec. Zde v Holubově, jsem chtěl zajet kvalitní výkon a byl to pro mě i test před triatlonem ve Walchsee 2.července.

Distance na kterých se závodilo: 700 metrů plavání, 25 kilometrů na kole a 6 kilometrů běh.

Ještě den předtím jsem si na „koze“ projel trasu cyklistické části. Zajímal mě zejména kopec z Brloha do Jánského údolí. Kopec to byl solidní a místy až s 12-ti procentním stoupáním.

Krátké triatlony se z bezpečnostních důvodů na triatlonovém speciálu s hrazdou nejezdí a tak jsem ještě večer před seřídil svojí silničku.

V sobotu byl start závodu naplánovány na jedenáctou hodinu. Na místo jsme dorazili s mojí Helčou s dvou hodinovým předstihem. V klidu se přihlásit, připravit si depo a hlavně se pořádně rozcvičit. Vesnické závody mají tu výhodu, že je zde uvolněná atmosféra a víceméně se zde každý zná. Neřeší se moc ani přesné časy kdy dát věci do depa.

Teplota vody je prý 22,1 stupně a tak jsou neopreny zakázané. Moc se mi to nelíbí až jsem tomu nechtěl věřit. Povolené jsou totiž, jen když je teplota vody pod 22 stupňů… Chtěl jsem si před Walchsee neopren vyzkoušet, ale bohužel takové jsou pravidla.

Třicet minut před startem se jedu ještě trochu projet na kole. Po kole se lehce rozběhám a následně si dám důkladný strečink. Deset minut před startem rozplavání. Cítím se velmi dobře a jsem natěšen na start závodu. Ještě poslední slova od pořadatelů a v 11 hodin startujeme. Do závodu se přihlásila bezmála stovka účastníků.

Start… Od úvodu to nešetřím. Prvních 100 metrů plavu na stoprocent, chci si udělat pozici k první bojce a vyhnout se tak tlačenicím.

Kontaktům se ale stejně nevyhnu a občas nějaký ten kopanec schytám. Plave se na dva okruhy, druhé kolo je už více v klidu. Můj cíl bylo plavat 700 metrů pod 11 minut, to se povedlo a vylézám z vody jako desátý, v čase 10:25 (tempo 1:31/100m).

Bez neoprenu je depo velmi rychlé, za 30 vteřin jsem venku. Za čarou oddělující depo nasedám na kolo a opět se mi nedaří správně nazout tretry. Trochu „vrávorám“, ale po 50 metrech už jedu. Jen páska na tretře se mi vysunula, neřeším to a dupu do pedálu. Přede mnou je jeden jezdec, tak ho dojíždím a začínáme tvořit skupinu. V průběhu jízdy se snažím zasunout pásku tretry, to se nakonec podaří.

Úvod jedeme společně, připojuje se k nám ještě jeden jezdec. Nakonec jdu do čela a diktuji tempo. Na watty nekoukám, jedu víceméně naplno. Postupně se ale začínám osamostatňovat a v dáli už vyhlížím svou ztrátu. Pozitivní je, že vidím doprovodné vozidlo s prvními jezdci, zatím ještě hodně vzdálené. Mám ale alespoň představu. Dojíždím postupně další a další jezdce, ale nikdo se mnou nedrží tempo a tak pokračuji ve stíhací jízdě za první skupinou.

Brloh už je na dohled a čeká mě skoro tříkilometrové stoupání. Už vidím čelní skupinu a tak neváhám. Kopec jedu nad 430 wattů, jede se mi velmi dobře. Tím, že vím co mě čeká, tak si mohu lepé rozvrhnout síly. V druhé třetině kopce dojíždím čelo závodu, vzájemně se povzbudíme a já pokračuji sám na vrchol.

2,73 km (116 metrů nastoupáno) za 6:37 – 24,8km/hod – 440 wattů.

Na kopci mám tepy bezmála 180, ale vím že teď mě čeká sjezd, kde si odpočinu. Zalehám tedy do „aeropozice“ a pouštím to z kopce, jedu skoro sedmdesát. Z kopce je to vlastně až do Holubova. Stále se ale ohlížím, nevěřím totiž, že mám takový náskok. Cíl je už na dohled, protahuji si nohy a připravuji se na běh.

Do depa dojíždím s náskokem přibližně 30 vteřin. Čas kola 37 minut 28 vteřin, průměr 37,2 km/hod a 372 wattů. Zajímavý kolik podobných čísel…

S výkonem na kole jsem velmi spokojen !!!

Moje hlavní disciplína je tu. Na běh se vždy nejvíce těším. Zapomněl jsem si v depu dotáhnout gumičky na botách, ale tím že mám vyšší nárty, tak mi to v celku nevadí a mohu běžet. Úvod je z kopce, až musím brzdit jak je to prudký seběh. Běží se směr Dívčí kámen, 3 kilometry tam a 3 kilometry zpět. Neohlížím se a běžím okolo 3:30 na kilometr. Na otočce je občerstvovačka, kde nás podpoří Míša s dcerkou. Zde vidím svůj náskok. Není moc veliký, odhaduji necelá minuta a tak držím tempo stále 3:30 i do mírného kopce.

Vítězně v cíli v celkovém čase 1 hodina 9 minut a 27 vteřin. Závěrečný kilometr byl celý do kopce a tak dal dost zabrat. Náskok na druhého byl 2 minuty.

Jsem naprosto spokojený a až v cíli se dozvídám, že jsem měl kromě běhu i nejrychlejší kolo. Závod hodnotím velmi pozitivně a jsem natěšen na další. Ten mě čeká již zítra 2.července.

Challenge Walchsee 1,9 km plavání, 81 km kolo (1000m+) a 21 km běh.

Děkuji všem moc za podporu, vážím si ji.

Foto: Míša Mikešová